Tožice

Historie

„Rod rytířů z Tožic, později Trmalů zvaných, jehož prvotním sídlem byly Tožice, jakož Paprocký praví, 'starodávný a králům a království českému zasloužilý' a druhdy velmi četný a zámožný. Užíval v erbu: nádobu dřevěnou dvouuchatou s pěti květy růžovými v štítu modrém a nad helmem tuže nádobu se sedmi květy růžovými.“ - To jsou slova z knihy Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům, svazek I., nakl. Fr. A. Urbánek, v Praze 1873.

Tožice byla (dnes se přikláníme k jednotnému číslu) již na začátku XIII. století vladyckým sídlem, ale nelze s jistotou tvrdit, že by tehdejší držitelé byli přímými předky Trmalů z Tožic. Nejstarší známý člen této rodiny je Jan z Tožic, podepsaný jako svědek v listině od roku 1205.

Osídlení tožického návrší je však ještě starší, na vrchu nad vesnicí jsou zbytky terasovitého hrazení slovanského hradiště z raného středověku (10. - 11. století) a řadí se tak k nejstarším osídleným místům v okolí.

Nejdůležitější památkou je původně románský opevněný kostel sv. Martina z počátku 13. století, který byl v 16. a 18. století upravován. Uvnitř kostela jsou náhrobníky Trmalů z Tožic. Z kostela pochází gotická bronzová monstrance, o které se v knize Zlatá doba měst českých z roku 1913 zmiňuje Zikmund Winter: „Křišťálovou neb skleněnou nádobku na hostii objímá gotický rámec, jenž se na obou stranách rozšiřuje fiálami, pilířky, oblouky v křídla architektonického rázu. Je to jako malý oltář gotický, na noze se rozevírající.“

Za zmínku jistě stojí i to, že v listopadu 2011 byly po více než čtyřiceti letech zrekonstruovány varhany, které patří k nejcennějším nástrojům v regionu.

Fotbalové utkání

Je sobota 10. srpna 2013. Počasí krásné, čas odpolední kolem čtrnácté hodiny.

Místo plánované akce je tožická náves a poté přesun na fotbalové hřiště do Drachkova na společné fotbalové utkání mezi tožickými hasiči a starou gardou Drachkova, i když těch starých tam bylo pomálu.

Nic naplat po hromadném přesunu z místní návsi za mohutné podpory roztleskávaček, vlajkonošů, Dr Cvacha, sestry Iny Galuškové jsme vyrazili speciálním dopravním prostředkem vstříc fotbalovému utkání. Cesta je krátká, probíhá hladce,  jedeme v koloně. Po příjezdu do sousední vesnice byla spuštěna siréna, abychom měli volný průjezd obcí a případně došlo k zastrašení soupeře. Na místo konání jsme dorazili s velkou slávou, nemluvím o odjezdu tam to bylo už slabší.

Je kolem patnácté hodiny a začíná utkání. Tožické roztleskávačky v plném zápalu fandění, doktor i sestra si museli dát jeden pohárek na posilněnou a začalo peklo.

Jednou útočí Tožice poté Drachkov. Tak to trvá 80 minut hracího času. Góly sice padaly tam i tam, ale výsledek není důležitý. Hlavně že jsme to ve zdraví přežili a těšíme se na další akce pořádané Pavlem Matějovským, hasiči nebo OV Tožice.

Na závěr snad jen velké poděkování všem kteří se naší akce zúčastnili a všem pevné zdraví, které budeme při podobných akcích potřebovat.

Za tožické hasiče a OV Pavel Baťha