Zdravé město Bystřice a MA21

Historie projektu BYSTŘICE Zdravé město a MA21

Zastupitelstvo města Bystřice schválilo dne 6. 3. 2019 vstup města Bystřice do asociace Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM ČR) a rozhodlo se tak stát se Zdravým městem – místem, kde lidé mohou dlouhodobě spokojeně žít nejen proto, že se oni sami starají o své zdraví, ale zejména díky tomu, že jejich město funguje na zdravých základech. Tyto základy představuje kvalitní veřejná správa i strategické plánování a řízení, které zohledňuje udržitelný rozvoj a podporuje zdraví. Vše se navíc děje na principu dohody s obyvateli, protože jedině pak lidé mohou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a o ně pak pečovat. Základní princip fungování udržitelného rozvoje spočívá v místní spolupráci obce, spolků, podnikatelů a občanů, dále v zavádění metod a postupů řízení kvality, pořádání akcí se zapojením mladé generace, podnikatelského prostředí, ale i aktivizace seniorů a mnohé další.

Cíle projektu Bystřice Zdravé město a MA21

Podpora udržitelného rozvoje
Podpora zdraví
Vytváření místního partnerství
Zvyšování kvality veřejné správy - zaměřuje se na zvyšování účinnosti přenosu informací od města k příslušným cílovým skupinám a naopak, tj. na získávání názorů o potřebách a názorech veřejnosti tam, kde je to účelné. Zakládá si na tom, aby byly všechny procesy řízení a rozhodování kvalitní a transparentní.
Zajištění kvality strategického plánování a řízení (Strategický plán rozvoje města)
Komunitní plánování (komunitní Plán zdraví a kvality života, komunitní Plán sociálních služeb)
Vzdělávání, výchova a osvěta v oblasti ochrany životního prostředí
Místní akce pro zlepšení kvality života, zdraví komunity a uplatňování udržitelného rozvoje (kampaně, zdravotně výchovné programy)
Rozvoj vnějších vztahů
Spolupráce se zástupci jiných úřadů, institucí a škol, zástupci hospodářského i nevládního sektoru a zapojení města do sítí a projektů na místní a regionální úrovni
Medializace, propagace města (média, internetové stránky NSZM ČR a města Bystřice)

Vize projektu Bystřice Zdravé město a MA21 (2022-2023)

1) PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD

Zaměřuje se na zvyšování účinnosti přenosu informací od města k příslušným cílovým skupinám a naopak, tj. na získávání názorů o potřebách a názorech veřejnosti tam, kde je to účelné. Zakládá si na tom, aby byly všechny procesy řízení a rozhodování kvalitní a transparentní.

Pravidelná komunikace a spolupráce s občany, úsilí o otevřený přístup města (sladění postupů rozvoje města s osadami)
Setkání s občany – komunikace s občany
Zdravé hospodaření města (fungující participativní rozpočet)
Fungující web a profil na sociální síti pro občany s možností zajištění vysoké informovanosti
Rozvoj „otevřeného úřadu“ pokračováním digitalizace služeb ve veřejné správě
Portál občana, ankety, strategický plán – průběžná aktualizace
Pravidelná setkání zástupců města s podnikatelskými subjekty, průběžná komunikace a vstřícný přístup k jeho potřebám vytváří podmínky pro rozvoj spolupráce

2) INFORMAČNÍ OTEVŘENOST

Jednou ze základních podmínek participace na veřejném dění je dostatek relevantních informací o tom, co se děje v místě, kde člověk žije a pracuje. Informační otevřenost snižuje náklady a předchází možnému nedorozumění a tím u občanů zabraňuje vyvozování chybných závěrů o činnosti úřadu.

Všechny informace o budoucím rozvoji města stejně tak i o činnosti jsou k dispozici, prezentované atraktivním a intuitivním způsobem. Informační otevřenost tvoří základ vzájemné spolupráce s občany, kteří se aktivně spolupodílejí na dalším vývoji svými náměty a komentáři – základ platforma Zbystři.

3) PARTICIPACE – aktivity s přímým zapojením veřejnosti

Participační rozpočet – zapojení veřejnosti do rozhodování o nakládáním s veřejnými financemi
Veřejná projednání projektů pro rozvoj města Bystřice

4) INFORMAČNÍ KAMPAŇ – OSVĚTA

ODPADY

Informační kampaň ke zvýšení recyklace komunálního odpadu, který putuje na skládku
Informační kampaň ke změně systému platby za odpad
Informační kampaň k předcházení vzniku odpadu

ČISTOTA OVZDUŠÍ

Vzhled města a kvalita životního prostředí v Bystřici jsou pozitivně ovlivněny absencí velkých průmyslových znečišťovatelů – největším zdrojem znečištění mimo silniční dopravu jsou i lokání topeniště.

Informační kampaň ochrana ovzduší

SNÍŽENÍ SOCIÁLNÍ NEROVNOSTI A SPOLEČENSKÁ ODOLNOST

a) Preventivní programy zaměřené na zvyšování bezpečnosti seniorů a osob se zdravotním postižení

Podpora realizace preventivních, vzdělávacích akcí a volnočasových aktivit
(Zásady bezpečného chování a osobní bezpečnosti doma i venku, zabezpečení domů a bytů, virtuální nebezpečí, osobní bezpečí ve virtuálním světě. Praktické rady a doporučení vycházející z aktuální bezpečnostní situace v dané lokalitě)
Mezigenerační propojování preventivních programů, tzn. školských zařízení, spolků či jednotlivců
Kurz sebeobrany

b) Zvyšování informovanosti a aktivizace obyvatel k zajištění vlastní bezpečnosti a ochraně majetku

Podpora schopnosti vyrovnat se s rizikovými či krizovými jevy v běžném životě i běžném životě i extrémních situacích
Posilování digitální gramotnosti různých skupin obyvatel (programy založené na věku, pohlaví), motivace lidí k celoživotnímu vzdělávání – navázání spolupráce se školou a knihovnou
Preventivně informační činnost vzdělávání v oblasti prevence zadlužování obyvatel

c) Aktivní pomoc cílovým skupinám

Sběr šatstva či jiných potřebných věcí k živobytí
Spolupráce s neziskovými organizacemi
Vzájemná pomoc uvnitř komunity

Národní síť Zdravých měst (NSZM)

Město Bystřice je členem NSZM od roku 2019.

Asociace Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR) je certifikovanou platformou mezinárodního programu Zdravé město. Certifikaci uděluje OSN-WHO na období víceleté realizační fáze programu (aktuálně probíhá VII. fáze 2019-2025).

Mezinárodní program "Zdravé město WHO" je již od roku 1988 realizován v gesci Světové zdravotní organizace (WHO), obdobně jako program "Zdravý region". Pro evropský region WHO je centrála programu umístěna v Kodani.

V Evropě je aktuálně zapojeno 1400 Zdravých měst ve 30 zemích. Jedná se o aktivní hnutí evropských municipalit a regionů, které systematicky postupují ke kvalitě života a zdraví svých obyvatel podle Cílů udržitelného rozvoje OSN (tzv. SDGs) a dokumentu Zdraví 2020 WHO. Pro Zdravá města, obce, regiony v Česku je důležitým vodítkem dokument Česká republika 2030 (viz níže).

Zdravá města, obce a regiony v naší republice koordinuje a reprezentuje mezinárodně certifikovaná asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Asociace spolupracuje v rámci mezinárodních uskupení na evropské i globální úrovni: Platforma sítí Zdravých měst WHO v Evropě, ICLEI, Energy Cities, ad. Oficiálním partnerem NSZM ČR je řada ministerstev a dalších národní institucí, akademických a odborných pracovišť. Asociace spolupracuje s desítkami expertů na nejrůznější témata rozvoje měst, zdraví a kvality života obyvatel.

Postup Zdravých měst je systematicky zaměřen na kvalitu života, zdraví a udržitelný rozvoj. Aktuálně je globálním rámcem postupu Agenda 2030 OSN (Cíle udržitelného rozvoje - SDGs) a dokument Zdraví 2030.

Důležitým znakem Zdravých měst, obcí a regionů je síťování – networking, které umožňuje intenzívní odbornou spolupráci, sdílení dobré praxe a know-how v rámci České republiky i vůči zahraničí.

Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) je odborně zaměřená asociace 135 měst, obcí a regionů.
Aktivně pracuje v Česku již téměř 30 let.

Přináší stovky příkladů dobré praxe, vzájemnou inspiraci a sdílení úspěšných řešení mezi členy.
Propaguje radnice v TV Zdravá města a na řadě celostátních konferencí a seminářů.

Je platformou přátelské spolupráce profesionálů - politiků i koordinátorů.
V akreditovaném vzdělávání poskytuje členům metodiku a know-how k úspěšnému postupu.

Zaměřuje se na zapojování místní veřejnosti, škol, nevládek i podnikatelů.

Na základě indikátorů umí hodnotit kvalitu života a zdraví obyvatel.

Pomáhá členům se strategiemi a řízením prostřednictvím projektů a ukazatelů.

Zdroj: https://www.zdravamesta.cz

Místní Agenda 21

ÚVOD

Agenda 21 je globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji, byla přijata na summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992.

Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni, zejména zajištění tzv. good governance, tzn. dlouhodobě kvalitní (transparentní) veřejné správy na místní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti, dopravy, zdraví obyvatel, školství, sportu, kultury a zaměstnanosti, s důrazem kladeným na rozhodování a plánování dalšího rozvoje regionu či obce, a to s účastí a ve spolupráci s širokou veřejností, dále neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli, provozovateli služeb, či třeba školskými zařízeními, zdravotnickými institucemi aj.

V roce 2003 vznikla v koordinaci Ministerstva životního prostředí pracovní skupina pro MA21, která se stala pracovním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě, spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které navíc efektivně propojuje.

CENIA z pověření MŽP realizovala a v současné době provozuje Informační systém MA21 s cílem zveřejňovat informace o realizaci MA21 v ČR a poskytnout Pracovní skupině i realizátorům MA21 nástroj pro řízení procesu naplňování kritérií MA21 dle stanovených pravidel.

Oddělení podpory společenské odpovědnosti jako správce IS MA21 zajišťuje z pověření MŽP technický provoz systému a jeho aktualizaci v souladu s požadavky PS MA21. Současně provádí 1. stupeň kontroly naplňování kritérií MA21 jednotlivými realizátory, a to jak po stránce formální, tak odborné.

Historie a mezinárodní kontext

Udržitelný rozvoj představuje rozvoj, který nezapomíná na celkový kontext, ve které se na této planetě nacházíme – tedy potřebu ekonomického zabezpečení, sociální soudržnosti/rovnováhy a respektování limitů životního prostředí. V rozvoji obcí a měst jde o celkový a provázaný přístup.

Tento přístup lze obrazně přirovnat k celostní medicíně. Aby člověk byl skutečně zdravý, je třeba vnímat, že v organismu všechno souvisí se vším. Zasažení jedné oblasti má dopad na všechno ostatní. I obec a město – ale i stát, kontinent a svět – jsou jeden provázaný organismus. A stejně tak potřebují celostní přístup. A ten nabízí místní Agenda 21

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)

17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představují program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), jehož součástí jsou i Cíle udržitelného rozvoje (SDGs).

Více podrobných informací, studijní materiály, akční manuály a mnoho dalších zdrojů na ústřední stránce OSN k SDGs 17 Goals to Transform Our World.

O místní Agendě 21

Místní Agenda 21 (dále MA21) je programem rozvoje obce či regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. Zohledňuje přitom konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. Vychází z dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992. Na následných světových konferencích vznikaly další globálně přijaté dokumenty, vycházející z Agendy 21 a zohledňující nové zkušenosti a výzvy. Tím posledním, aktuálním, je Agenda 2030 a s ní související Cíle udržitelného rozvoje – SDGs (Sustainable Development Goals). Českým dokumentem, vycházejícím z Agendy 2030 a SDGs je Strategický rámec Česká republika 2030. V rámci něj je zakotvena podpora místní Agendy 21 - jako nástroje pro udržitelný rozvoj na místní úrovni a její kvalitativní i kvantitativní rozvoj/růst (specifický cíl 20.3). Hodnocení realizace MA21 je cyklickým každoročním procesem potřebným pro transparentní posuzování kvality postupu a výsledků jednotlivých realizátorů MA21 – měst, obcí, malých obcí, městských částí, krajů, mikroregionů a MAS. Gestorem místní Agendy 21 je Ministerstvo životního prostředí. Poradním orgánem je pak Pracovní skupina pro místní Agendu 21 (dále PS MA21), která schvaluje Kritéria MA21 a každoročně jejich prostřednictvím posuzuje kvalitu realizace MA21. Za tímto účelem stanovuje dále uvedené Zásady, podle kterých probíhají každoroční procesy hodnocení realizace MA21. Výsledky hodnocení jsou sledovány za využití Informačního systému MA21 (dále IS MA21) a s ním oficiálně provázaných on-line systémech, veřejně přístupných prostřednictvím internetu. V dalším textu jsou podrobně popsány jednotlivé Zásady hodnocení realizace místní Agendy 21 v územní veřejné správě ČR. MA21 je rovněž zařazena mezi oficiální metody kvality územní veřejné správy v ČR, které doporučuje Ministerstvo vnitra. Věcně gestorství přitom zůstává na Ministerstvu životního prostředí.

Místní Agenda 21 je dobrovolný nástroj. Jedná se o státem garantovaný program na podporu udržitelného rozvoje obcí a regionů. Gestorem programu je Ministerstvo životního prostředí. Praktické nastavení a hodnocení postupu realizátorů MA21 projednává a schvaluje Pracovní skupina MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Obce a regiony – realizátoři MA21, kteří mají zájem, dokládají svůj postup k udržitelnému rozvoji pomocí sady kritérií (v nižších kategoriích) a za pomocí sebehodnocení v 10 oblastech (ve vyšších kategoriích). Bonusem pro obce je pak expertní posouzení a doporučení dalšího postupu. Expertní spolupráci platí stát. Jak rychle a jak daleko každý z realizátorů postoupí, záleží pouze na něm.

Zájemci získají na začátku potřebné informace a kontakty.

V kategorii D nastaví organizační zázemí v úřadě, rozběhnou aktivity podporující zapojení veřejnosti do rozhodování a spolupráci s podnikatelským a neziskovým sektorem, připraví Plán zlepšování a systém hodnocení svého postupu a realizují propagační aktivity k udržitelnému rozvoji směrem k občanům.

V kategorii C navíc rozvinou osvětové a vzdělávací aktivity k udržitelnému rozvoji, a to jak směrem k veřejnosti, tak dovnitř svého úřadu, nastaví systém financování aktivit v rámci MA21 a komunitního plánování a zvládnou využití pokročilých metod participace. Ti nejambicióznější se již připraví na vstup do nejvyšších kategorií – začnou se zpracováním sebehodnocení v 11 oblastech - tzv. Auditů udržitelného rozvoje.

V nejvyšších kategoriích B a A prochází sebehodnocení (Audity UR) hodnocením ze strany nezávislých expertů, kteří poskytují jednotlivým realizátorům nejen posouzení stávajícího stavu, ale především doporučení k dalšímu postupu směrem k udržitelnému rozvoji.

Zapojení a veškerá metodická i expertní podpora je pro všechny realizátory MA21 k dispozici zdarma – finančně ji zajišťuje Ministerstvo životního ze zdrojů státního rozpočtu, technicky a administrativně CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jako státní příspěvková organizace MŽP.

Tabulka: Statistika celkového stavu procesu MA21 k 16. 6. 2022