2023 - uděleno čestné občanství k významnému životnímu jubileu za své celoživotní dílo a uplatňování morálních hodnot
Starosta města a přednosta Okresního úřadu Benešov. Vystudoval průmyslovou školu stavební a dlouhá léta pracoval v podniku Silnice KNV v Benešově. Jako stavař měl na starosti například stavbu silniční přeložky kolem Bystřice. V důsledku politických změn roku 1989 se stal zakládajícím členem bystřického Občanského fóra (později ODS) a v komunálních volbách v roce 1990 by zvolen prvním polistopadovým starostou obce. Za své morální postoje a pracovitost se brzy stal uznávanou autoritou nejen v obci, ale i na celém Benešovsku. V roce 1995 byl jmenován přednostou Okresního úřadu Benešov, kde se mimo jiné zasloužil o výstavbu moderní budovy okresního archivu, výstavbu školského areálu v Neveklově nebo benešovskou hasičskou zbrojnici.
2019 - uděleno čestné občanství za zásluhy a boji proti nacismu u příležitosti 80. výročí okupace ČSR
Bojovnice proti nacismu. Irena Hešová se do Bystřice přistěhovala s rodiči v roce 1929. Otec byl četník a v souvislosti s atentátem na R. Heydricha byli oba rodiče popraveni v Mauthausenu. Irena vyrůstala v dětském domově. Nejprve byla převezena na Jenerálku a později do Svatobořic. Po válce se vrátila do Bystřice a v roce 1949 odešla do Prahy, kde pracovala jako písařka, sekretářka a personalistka ve zdravotnictví. V roce 2012 obdržela vyznamenání ministra obrany Zlatá lípa.
2007 - uděleno čestné občanství za účast v bojích II. světové války při příležitosti 90. výročí narození
Britský letec. V roce 1935 vstoupil dobrovolně do armády a po mnichovských událostech roku 1938 emigroval. V srpnu 1939 byl zařazen do francouzského letectva a později vstoupil do francouzské cizinecké legie. Jako letec se mimo jiné účastnil i bojů v severní Africe. V důsledku války se začátkem srpna 1940 přemístil do Cardiffu ve Velké Británii, kde působil u 312. československé stíhací perutě. Po II. světové válce se vrátil do Československa. Politické čistky a nezájem o hrdinství československých pilotů na západní frontě ho v roce 1948 přivedly k další emigraci. Zemřel v Anglii, která se stala jeho druhým domovem.
2005 - uděleno čestné občanství při příležitosti 10. výročí úmrtí za jeho celoživotní dílo
Pedagog, divadelní režisér a herec. Od roku 1945 učil na různých školách benešovského okresu. Na bystřické škole nastoupil 1. září 1958 a setrval zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1983. Vedle výuky se věnoval především divadlu. Znám je jako režisér, autor divadelních her, loutkář a recitátor. Za jeho vedení bystřického ochotnického souboru se zdejší divadelníci dostali patnáctkrát na celostátní přehlídku venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou. S loutkářským souborem se herecky a režijně dostal pětkrát na loutkářskou Chrudim. Založil celostátně úspěšný dětský recitační soubor Plameňáček, který se šestkrát dostal do ústředního kola. Sám pak třikrát zvítězil v celostátní soutěži v přednesu Wolkerův Prostějov, kde se dokonce stal i členem poroty.
1998 - in memoriam
Československý generál a legionář, který se svým osobním nasazením významně zasloužil o vznik samostatné Československé republiky. Osobně se účastnil mnoha bitev I. sv. války. V březnu 1915 byl raněn v bitvě u Gromniku, bitva u Zborova proběhla podle jeho strategie. V roce 1923 se stal přednostou vojenské kanceláře prezidenta republiky Tomáše G. Masaryka. V říjnu 2018 mu prezident republiky udělil in memoriam Řád bílého lva.
1995 - uděleno čestné občanství k významnému životnímu jubileu za jeho celoživotní dílo a příkladný vztah k obci bystřické
Český historik a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Filozofickou fakultu UK obor čeština-dějepis. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých historiků se zaměřením na české dějiny 16. – 18. století. Počátečním tématem jeho tvorby byla problematika zemědělství, venkova a selského stavu. Později se zabýval dějinami hmotné kultury, dějinami každodennosti a dějinami pražské univerzity. Unikátní v jeho tvorbě jsou regionální sondy zaměřené především na dějiny jeho rodných Ouběnic. Z mnoha odborných monografií stojí na zmínku Český znak, Staroměstská exekuce, Dějiny Univerzity Karlovy, Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic nebo Filozofové dělají revoluci. V roce 1990 byl jmenován univerzitním profesorem a v letech 1990 – 1994 zastával dvě funkční období post prorektora Univerzity Karlovy pro sociální záležitosti studentů. V roce 1994 se prof. Josef Petráň stal ředitelem Ústavu dějin a Archivu Univerzity Karlovy, kde setrval do roku 2006. V roce 2008 mu prezident republiky udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství.
1938 - uděleno čestné občanství za vykonané a uznané zásluhy jak pro obec, tak i občanstvo zdejší obce.
1935 - Získal si velkých zásluh o rozkvět moravských středních škol a pamatuje podporami na zdejší chudé.
Středoškolský pedagog. Vystudoval Filozofickou fakultu obor zeměpis a dějepis. V letech 1894 - 1896 učil na reálném gymnáziu v Telči, odkud odešel do Uherského Brodu, kde byl jmenován středoškolským profesorem. V roce 1901 přešel do Litovle, kde zahájil v provizorních podmínkách výuku prvního ročníku české litovelské reálky. V Litovli setrval do roku 1917, kdy byl jmenován ředitelem I. české státní reálky v Brně. Na zasloužený odpočinek odešel v roce 1932. Po odchodu do penze vypomáhal ještě na brněnském dívčím gymnáziu a podnikal řadu cest po celé Evropě. F. Nerad se zasloužil také o rozvoj a popularizaci regionálního dějepisectví a geografie.
1909
Bystřický kaplan a farář v letech 1865 - 1910.
1905
Šlechtic a nejvyšší maršálek Království českého. Poslanec Českého zemského sněmu (1865-1872 a 1883-1907) a poslanec Říšské rady (1873-1883), který císaři oficiálně předával v roce 1879 české požadavky v oblasti jazyka a školství. V roce 1890 patřil mezi vyjednavače ve věci česko-německého vyrovnání v Čechách. V letech 1871 - 1872 a 1883 – 1907 byl nejvyšším maršálkem.
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:174
TÝDEN:0
CELKEM:1373246
