Agenda 21 je globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji, byla přijata na summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992.
Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni, zejména zajištění tzv. good governance, tzn. dlouhodobě kvalitní (transparentní) veřejné správy na místní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti, dopravy, zdraví obyvatel, školství, sportu, kultury a zaměstnanosti, s důrazem kladeným na rozhodování a plánování dalšího rozvoje regionu či obce, a to s účastí a ve spolupráci s širokou veřejností, dále neziskovými organizacemi a spolky, podnikateli, provozovateli služeb, či třeba školskými zařízeními, zdravotnickými institucemi aj.
V roce 2003 vznikla v koordinaci Ministerstva životního prostředí pracovní skupina pro MA21, která se stala pracovním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě, spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které navíc efektivně propojuje.
CENIA z pověření MŽP realizovala a v současné době provozuje Informační systém MA21 s cílem zveřejňovat informace o realizaci MA21 v ČR a poskytnout Pracovní skupině i realizátorům MA21 nástroj pro řízení procesu naplňování kritérií MA21 dle stanovených pravidel.
Oddělení podpory společenské odpovědnosti jako správce IS MA21 zajišťuje z pověření MŽP technický provoz systému a jeho aktualizaci v souladu s požadavky PS MA21. Současně provádí 1. stupeň kontroly naplňování kritérií MA21 jednotlivými realizátory, a to jak po stránce formální, tak odborné.
Udržitelný rozvoj představuje rozvoj, který nezapomíná na celkový kontext, ve které se na této planetě nacházíme – tedy potřebu ekonomického zabezpečení, sociální soudržnosti/rovnováhy a respektování limitů životního prostředí. V rozvoji obcí a měst jde o celkový a provázaný přístup.
Tento přístup lze obrazně přirovnat k celostní medicíně. Aby člověk byl skutečně zdravý, je třeba vnímat, že v organismu všechno souvisí se vším. Zasažení jedné oblasti má dopad na všechno ostatní. I obec a město – ale i stát, kontinent a svět – jsou jeden provázaný organismus. A stejně tak potřebují celostní přístup. A ten nabízí místní Agenda 21
Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)
17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představují program rozvoje na následujících 15 let (2015 – 2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), jehož součástí jsou i Cíle udržitelného rozvoje (SDGs).
Více podrobných informací, studijní materiály, akční manuály a mnoho dalších zdrojů na ústřední stránce OSN k SDGs 17 Goals to Transform Our World.
Místní Agenda 21 (dále MA21) je programem rozvoje obce či regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. Zohledňuje přitom konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. Vychází z dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992. Na následných světových konferencích vznikaly další globálně přijaté dokumenty, vycházející z Agendy 21 a zohledňující nové zkušenosti a výzvy. Tím posledním, aktuálním, je Agenda 2030 a s ní související Cíle udržitelného rozvoje – SDGs (Sustainable Development Goals). Českým dokumentem, vycházejícím z Agendy 2030 a SDGs je Strategický rámec Česká republika 2030. V rámci něj je zakotvena podpora místní Agendy 21 - jako nástroje pro udržitelný rozvoj na místní úrovni a její kvalitativní i kvantitativní rozvoj/růst (specifický cíl 20.3). Hodnocení realizace MA21 je cyklickým každoročním procesem potřebným pro transparentní posuzování kvality postupu a výsledků jednotlivých realizátorů MA21 – měst, obcí, malých obcí, městských částí, krajů, mikroregionů a MAS. Gestorem místní Agendy 21 je Ministerstvo životního prostředí. Poradním orgánem je pak Pracovní skupina pro místní Agendu 21 (dále PS MA21), která schvaluje Kritéria MA21 a každoročně jejich prostřednictvím posuzuje kvalitu realizace MA21. Za tímto účelem stanovuje dále uvedené Zásady, podle kterých probíhají každoroční procesy hodnocení realizace MA21. Výsledky hodnocení jsou sledovány za využití Informačního systému MA21 (dále IS MA21) a s ním oficiálně provázaných on-line systémech, veřejně přístupných prostřednictvím internetu. V dalším textu jsou podrobně popsány jednotlivé Zásady hodnocení realizace místní Agendy 21 v územní veřejné správě ČR. MA21 je rovněž zařazena mezi oficiální metody kvality územní veřejné správy v ČR, které doporučuje Ministerstvo vnitra. Věcně gestorství přitom zůstává na Ministerstvu životního prostředí.
Místní Agenda 21 je dobrovolný nástroj. Jedná se o státem garantovaný program na podporu udržitelného rozvoje obcí a regionů. Gestorem programu je Ministerstvo životního prostředí. Praktické nastavení a hodnocení postupu realizátorů MA21 projednává a schvaluje Pracovní skupina MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Obce a regiony – realizátoři MA21, kteří mají zájem, dokládají svůj postup k udržitelnému rozvoji pomocí sady kritérií (v nižších kategoriích) a za pomocí sebehodnocení v 10 oblastech (ve vyšších kategoriích). Bonusem pro obce je pak expertní posouzení a doporučení dalšího postupu. Expertní spolupráci platí stát. Jak rychle a jak daleko každý z realizátorů postoupí, záleží pouze na něm.
Zájemci získají na začátku potřebné informace a kontakty.
V kategorii D nastaví organizační zázemí v úřadě, rozběhnou aktivity podporující zapojení veřejnosti do rozhodování a spolupráci s podnikatelským a neziskovým sektorem, připraví Plán zlepšování a systém hodnocení svého postupu a realizují propagační aktivity k udržitelnému rozvoji směrem k občanům.
V kategorii C navíc rozvinou osvětové a vzdělávací aktivity k udržitelnému rozvoji, a to jak směrem k veřejnosti, tak dovnitř svého úřadu, nastaví systém financování aktivit v rámci MA21 a komunitního plánování a zvládnou využití pokročilých metod participace. Ti nejambicióznější se již připraví na vstup do nejvyšších kategorií – začnou se zpracováním sebehodnocení v 11 oblastech - tzv. Auditů udržitelného rozvoje.
V nejvyšších kategoriích B a A prochází sebehodnocení (Audity UR) hodnocením ze strany nezávislých expertů, kteří poskytují jednotlivým realizátorům nejen posouzení stávajícího stavu, ale především doporučení k dalšímu postupu směrem k udržitelnému rozvoji.
Zapojení a veškerá metodická i expertní podpora je pro všechny realizátory MA21 k dispozici zdarma – finančně ji zajišťuje Ministerstvo životního ze zdrojů státního rozpočtu, technicky a administrativně CENIA, česká informační agentura životního prostředí, jako státní příspěvková organizace MŽP.
Tabulka: Statistika celkového stavu procesu MA21 k 16. 6. 2022Zdroje:
https://ma21.cenia.cz
www.osn.cz/osn/hlavni-temata/sdgs/
Návštěvnost:
ONLINE:9
DNES:823
TÝDEN:1910
CELKEM:1732666